(10) Hemendex z Křesánova

      Počítám s devíti lidmi, prázdnou ledničkou a nejmíň platem vajec.

           Vše co zbylo z akce nakrájim na větší kousky, (můžou být i brambory, uvařené a oloupané), na vymaštěný plech, (sádlem prosím, to prasátko nebylo nemocné), začnu skládat nejdříve uzeninu a zeleninu. (I to se v Křesánově najde). Poté na plech vyčvachtám všechny zdravé vejce, opatrně se žloutky měli by zůstat v celku. Osolim. jen  bílky a posipu jakýmkoliv kořením a červenou paprikou. Ježto v Křesánově najdu všechny možné variace na maso, steaky, kuře, divočinu, nebojim se vše použít, samozřemně s mírou. A doplnim zelenym kořením. Tady pozor na použití tymiánu, dobromyslu (oregano), saturejky, pak vše chutná jak pica či špagety. A to celé zasypu všemi zbytky sýrů, samozřejmě nakrájeným, (jo ptáš se dobře i taveňák). A dáme do trouby, plech by měl být více nahoře a trouba puštěná na ohřev dole i nahoře. Bomba by byla, byl by gril, ale jsme rádi že nás tam mají rádi a tak pracujem s tím co máme, a při hlídání pomalu pečme. Ježto vařim pro hodně lidí, tak se neptám jak by chtěli mít žloutky. Nejsem ničí manželka, a tak je dělám jak to chutná mně, na půl tekoucí. Je radost poté talíře mýt, ale ta chuť. I vožralé chuťové buňky se nechají strhnout.

      Po vyndání nasypu na dobrotu na jemno nakrájenou cibulku, pažitku, kudrnku, pórek, a hodim na stůl. Rychle beru lžíci a tužim se. Kdo zaváhá nežere.