Kdo zaváhá nežere
heslo více počeních rodin, part, a prostě tam kde se dobře vaří a je komu.
A co tomu vlastně předchází, recepty, velmi fádní slovo, ale je dobré že se někdo naučil psát a zachytil pro nás a naše potomky všechny návody či kulyšárny týkající se jídla.
Někdy na počátku devetenáctého století, prohlásil jeden "man" na patentovym úřadě. "Zavřem, vše už bylo vynalezeno". A Bylo? Jsou milióny lidí kteří vaří podle sebe, nebo si vylepšují receptury, či přicházejí s novinkami, nebo objevují receptůry našich šikovných babiček , (myslíte že vařili i naši dědečkové), a neserou se s tím do televize.
Možná je to škoda, pak člověk vynaleze co bylo už vynalezeno. I tak to kuchtíka zahřeje u srdíčka pokud se povede co povést se má. Proč se nepodělit o své, vypůjčené, okoukané ale hlavně vyzkoušené receptůry.
Dodejme, vše je psáno v lidštině, (pisatel si myslí že i s humorem). Každý recepis může mít stovky podobných bratříčků, neboť variace a český človíček, patří k sobě. Nejsou uváděny poměry potravin či koření pokuď to není nutné, na co, že jo. Všeho s mírou. Najdeš zde i recepty převzaté, (odkazy na jiné stránky, ne nudné), které nějak zaujaly, a pokud byly vyzkoušeny možná i glosu. Ale znáš to, po dobrém jídle je supr postel či hospoda, klávesnice asi ne.
A to nejdůležitější na konec. Jídlo může vypadat úchvatně, chutnat výborně, ale pokud po sobě nedáš do pucu kuchyň, chválit se můžeš sám.
Lochy
